Obsah

Svolení poškozeného


(1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.

(2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.


(3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.



Svolení poškozeného ( § 30) kromě krajní nouze a nutné obrany je jednou z okolností vylučujících protiprávnost také svolení poškozeného. Platí však, že tento souhlas není možné dát za každé situace: musí jít o zájmy, o kterých je daná osoba oprávněna bez omezení rozhodovat, musí být udělen dobrovolně, vážně, určitě a srozumitelně, a měl by být udělen ještě před spácháním činu, který může být jinak protiprávní.

 

Svolení poškozeného až do změny trestního zákoníku s účinností k 1. lednu 2010 nebylo svolení poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost zakotveno v našem právním řádu. To ovšem neznamená, že do té doby by se jednalo o okolnost neznámou. Je vyjádřením římskoprávní zásady „volenti non fit iniuria“ (chtějícímu se neděje bezpráví). Vzhledem k tomu, že v trestním právu až do změny trestního zákoníku nebyla tato obecná zásada zakotvena, ale i přesto byla respektována a aplikována.

Toto svolení může dát fyzická nebo právnická osoba, která je svéprávná, pokud se jedná o zásah do jejích práv, se kterými může disponovat. V případě neúplné svéprávnosti, kterou mají nezletilí, se pak jednání posuzuje v souladu s občanským zákoníkem podle jeho rozumové a volní vyspělosti. Obdobně se bude postupovat v případě, že svolení dala osoba omezená ve svéprávnosti. Souhlas přitom nemusí být dán výslovně, neboť postačí, aby byl udělen konkludentně, avšak vždy musí být dán dobrovolně, určitě (tedy tak, aby bylo možné rozpoznat obsah), vážně a srozumitelně. Problematické může být určení okruhu zájmů, ohledně kterých může poškozený dát souhlas – obecně lze říci, že to jsou takové zájmy, které se dotýkají jen poškozeného a ne společnosti jako celku. Svolení může být z logiky věci dáno spíše v případech, kdy se jedná o úmysl než o nedbalost. Souhlas lze tedy dát jen v případě, že se týká zájmů, o kterých může osoba rozhodnout.

 


 

 


 

LP

 


 

(příště přípustné riziko)

 



Autor: Ladislav Petráš      Datum: 16.11.2019      Počet přečtení: 431
Zapatí